Příze je délková textilie z jednoho nebo více vláken.

Obsah pojmu příze

K obsahu pojmu příze se v odborné textilní literatuře najdou velmi rozdílné definice.

  • Všeobecně se pokládají za příze výlučně výrobky z přírodních a umělých staplových vláken zpevněných zákrutem, tj. spředených v surovém stavu nebo upravené (skaním, barvením apod.) pro další zpracování a případně výrobky z opřádaných filamentů (jádrové příze).
  • Velká část odborníků však používá pojem příze také pro výrobky s nepřetržitou délkou vzniklé zvlákňováním jak chemických tavenin a roztoků (filamenty), tak i živočišných sekretů (přírodní hedvábí).
  • V novější literatuře se pojmem příze označují také příze z fóliových pásků. a pásky ze zátažných pletenin, a proplétané nebo splétané úzké textilie.
  • Rozdíly a nesrovnalosti mezi pojmy příze a nit jsou popsány ve článku nit.
  • Z nanovláken a whiskerů se (dosud) nedá vyrábět ani staplová ani filamentová příze. Pro rovingy (svazky z několika tisíc filamentů) se označení příze nepoužívá.

Suroviny na výrobu příze

Podle původu lze textilní vlákna rozdělit na

  • rostlinná (bavlna, len, juta, konopí, sisal aj.)
  • živočišná (vlna, přírodní hedvábí, angora, velbloudí srst aj.)
  • minerální (azbest)
  • umělá
    • z přírodních polymerů (např.: viskóza, acetát)
    • syntetické polymery (nejznámější: polyester, polyakryl, polyamid)
    • anorganické sloučeniny (sklo, měď a jiné kovy)

Do roku 2020 má celosvětová spotřeba textilních vláken dosáhnout 100 milionů ročních tun, ze kterých bude použito více než 90 % na výrobu příze.

Výroba staplové příze (předení)

Předení je jedna z nejstarších rukodělných činností v dějinách lidstva. Ruční předení nahradila už před více než 200 lety průmyslová výroba. Ta dosáhla v roce 2012 ve světě cca 46 milionů tun a zaměstnávala více než 6 milionů lidí (z celkového počtu 11,5 milionů zaměstnaných v textilním průmyslu).

Příprava k předení

Příprava přírodních materiálů k předení spočívá v rozvolnění chomáčků vláken, čištění od cizích příměsí a živočišných tuků (u vlny), seřazení vláken do jednoho směru (mykání) a pozvolné ztenčování vrstvy vláken průtahem na určitý poměr délky k váze materiálu (protahovací a křídlový stroj). Pro vysoce kvalitní a jemné příze se zařazuje do přípravného procesu česárna, ve které se odstraní určité procento nejkratších vláken.

Z umělých vláken se asi 2/3 přizpůsobují délkou přírodním staplovým materiálům, ke kterým se přidávají v určitém procentuálním poměru během předpřádání nebo se i zpracovávají bez příměsí stejnou technologií jako přírodní vlákna.

Dopřádání

Z několika známých systémů se používá:

  • Dopřádání na prstencových strojích. Na více než 200 milionech vřeten se v roce 2011 vyrobilo tímto způsobem asi 68 % převážně jemnějších staplových přízí (z toho v milionech tun: 26 konvenčně a 8 kompaktně). Až na výjimky (např. skleněná vlákna) se dají tímto způsobem spřádat všechna staplová vlákna.
  • Rotorové (v češtině častěji bezvřetenové) dopřádání se začalo uplatňovat od 60. let 20. století. V roce 2011 bylo ve světě instalováno více než 4 miliony spřádacích jednotek, jejichž podíl na produkci staplových přízí se odhadoval na 31 %.
  • Ostatní systémy dopřádání (např. křídlové, odstředivé) se dosud uplatňují jen při výrobě speciálních přízí nebo u "nových" technologií předení jako jsou frikční, tryskové nebo samoskané. Jejich podíl na množství vyrobené příze nepřesahuje (v roce 2011) 2 %.

Druhy staplových přízí

Výrobní zařízení jsou z velké části specializovaná na zpracování určitého druhu suroviny.

Podle toho se pak rozdělují příze např. na bavlnářské (z bavlny a směsí vláken s délkou do cca 60 mm), vlnařské (z vlny a vláken do cca 150 mm), z lýkových vláken, vigoňové, odpadové

Od suroviny, z níž je příze zcela nebo převážně vyrobena, se obvykle odvozuje pojmenování: vlněné, polyesterové, acetátové, skleněné atd.

Podle způsobu předpřádání: mykané, česané, poločesané, směsové, viguré

Podle účelu použití: tkalcovské, pletařské, ručně pletací, krepové, kobercové

Podle způsobu úpravy nebo zpracování: režně bílé, barevné, mercerované, opalované, křížem soukané, skané (dvojmo- trojmo- atd.), efektní (buklé, nopkové, střapcové atd.)

Výroba filamentů (zvlákňování)

Světová výroba filamentových přízí dosáhla v roce 2012 cca 30 milionů tun.

Technologie výroby umělých filamentů sestává ze zvlákňování, dloužení, fixace a úpravy filamentových přízí. Z řady známých způsobů zvlákňování je nejpoužívanější (přes 90 % vyráběného množství) tzv. tavné zvlákňování.

Druhy filamentů

Hladké

  • částečně orientované nebo část. dloužené příze: s nízkou (LOY), střední (MOY), vysokou (HOY) orientací molekul, předorientovaná a předdloužená příze (POY)
  • dloužené (FDY)
- textilní (např. mikrovlákno pro oděvní a bytové účely)
- technické (na výztuže pneumatik a kompozitů)

Tvarované

(na oděvní textilie a koberce)

Monofily

(na punčochy) a „dráty“ (rybář. šňůry, výztuž tenis. raket, umělý trávník)

Použití umělých filamentových přízí: 80 % na tkaniny a pleteniny k oděvním účelům, 7 % na koberce a 13% na technické textilie.

Hedvábné příze

Příze z přírodního hedvábí „vyrábí“ tj. zvlákňuje a dlouží housenka bource morušového, odvíjení vlákna z kokonů a případné úpravy příze se provádějí strojově.

Hedvábná příze – gréž – sestává obvykle z 8-10 jednotlivých vláken držených pohromadě jen velmi nízkým zákrutem. U skaných přízí se rozeznává trama, s maximálně 150 zákruty na metr a více zakroucený organsin.

Světová roční produkce hedvábných přízí dosahuje cca 100 000 tun. Příze jsou podstatně dražší než umělé filamenty, použití: lehké ošacení, vázanky, šicí nitě.

Příze z fóliových pásků

se vyrábí stříháním nebo štěpením fólie (barvené obvykle v tavenině) na pásky o šířce 2-60 mm. Pásky se mohou upravovat kadeřením, vrapováním, matováním aj.

Použití: vázací šňůry, dekorační a technické tkaniny, vlasové pásky (niti) pro umělý trávník

Galerie přízí

Literatura

  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9
  • Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6
  • Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3-87150-810-1
  • Gong/Wright: Fancy yarns Their manufacture and application, Woodhead Publishing Ltd 2002, ISBN 1 85573 577 6, str. 53-55

Tento článek používá materiál z článku Wikipedie Příze, který je vydán pod Creative Commons Attribution-Share-Alike License 3.0.