Ruční vřeteno

Vřeteno u textilních strojů se obvykle definuje jako svislý hřídel otočně uložený jedním koncem v ložiskách. Na volný konec vřetene se nasazují navíjená nebo odvíjená přízová tělesa a zařízení ke zkrucování vláken v přízi, které umožňuje i navinování upředeného produktu do vhodného tvaru.

Z historie

Nejstarší dochovaná textilní vřetena v Evropě pochází z Řecka ze 6. tisíciletí před n.l. a již 2000 let před tím se zhotovovaly textilie v Levantě. Přeslen vřetena byl zhotoven ze dřeva, z kostí nebo i z kamenin.

V různých textilních muzeích se ukazuje vřeteno napodobující dávnou formu (náčrt vlevo) nebo se předvádí i jeho obsluha:

Vlákenný materiál se vytahuje z chomáče na přeslici (a), zkrucuje a navíjí na stvol vřetene (b). Otáčky se udělují vřetenu třením o přeslen (c).

Vřeteno na prstencovém dopřádacím stroji

Druhy vřeten na textilních strojích

Na původním principu se konstruují vřetena na strojích pro výrobu a zušlechťování příze dodnes. K nejpoužívanějším druhům patří:

V německé textilní terminologii se výraz vřeteno (Spindel) používá také pro nástrkové, neotočné trny, ze kterých se odvíjí příze z cívek (např. na prstencových skacích strojích).

Literatura


Tento článek používá materiál z článku Wikipedie Vřeteno (textil), který je vydán pod Creative Commons Attribution-Share-Alike License 3.0.